Ahoj Reader,

​

tak před tuto otázku staví prakticky každá životní situace. Každý den se snažím řešit a zabývat se jen podstatnými věcmi, zatímco věci nepodstatné prostě jen nechat být, jít si vlastním vývojem a cestou.

Jenže jak poznat, co je a co není podstatné. Tento týden k nám přišla na návštěvu jedna dlouholetá známá, se kterou jsme se viděli asi po 3 letech.

Vyprávěli jsme si co jsme zažili za tu dobu, tedy to co nám připadlo z každého z našich životů jako podstatné.

Když tu ona zmínila i svůj vztah s mužem, který po více než jednom roku známosti oznámil, že si ji chce vzít. Krásné a romantické až do té chvíle, kdy začali řešit kde a jak společně tedy budou žít.

Každý svůj dům a styl života. Jeden poněkud "punkový" styl s domem v rekonstrukci a řadou domácích zvířat včetně psa. Druhý styl perfektně upravený nový dům včetně pečlivě udržovaného trávníku na celé zahradě.

Láska velká jenže diskuse se začala zadrhávat na tom, že tedy logicky bydlet budou v novém domě, a ten starý s hospodářstvím se bude jen navštěvovat pro starost o zvířata a psa.

​

​

​

A právě požadavek, aby trávník a čistota v domě nebyla narušena psem byl pro druhou stranu nepřijatelný. Náraz to byl na dvě podstatné podmínky, každá strana je ovšem měla jiné. Tím ten vztah nakonec skončil. Láska zmizela, padla za oběť neslučitelnosti podstatných podmínek.

Byly však skutečně podstatné, zásadní, přes které nejede vlak?

Jak vlastně poznat, jestli na něčem lpět až tak, že kvůli tomu obětuji vztah, společný život nebo to nechat být a nezabývat se tím, přizpůsobit třeba svůj styl života a své nároky? Evidentně těžké.

V souvislosti s touto otázkou mi vytanula na mysli myšlenka z knihy Davida Deidy, Prostá pravda, která pojednává o partnerských vztazích.

Myšlenka, že muž hledá ve vztahu primárně svobodu a žena lásku. Tím se mínilo převažující mužský a ženský element, který se ne vždy samozřejmě shoduje s fyzickým pohlavím.

V těchto dvou pojmech patrně leží klíč k tomu, zda něco je nebo není podstatné.

Pokud daná věc podporuje lásku a svobodu v jakékoli souvislosti, je zřejmě podstatná.

Pokud svobodu a lásku omezuje, je nepodstatná, není vhodné ji věnovat pozornost, lpět na její realizaci.

Tedy např. v tomto případě pes a jeho vyšlapaná cesta podél plotu, pár chlupů v předsíni neomezuje svobodu jednoho ani druhého partnera, neomezuje ani jejich lásku.

Tudíž je nepodstatná a je čas se jí nevěnovat, resp. věnovat jen v rozsahu, který si zaslouží, třeba častější úklid chodby. Nikoli však ji stavět jako absolutní podmínku soužití. Takové uvažování ničí svobodu, a nakonec i lásku.

A co ty Tvoje podstatné podmínky?

Podporují svobodu Tvou i lidí kolem Tebe?

Vytvářejí a chrání lásku?

​

​

Není čas některé podmínky přehodnotit v tomto světle?

​

Hezké letní dny,

​

Petr

​

​

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​

​

​