[NEDĚLNÍ INSPIRACE] - Co je a není podstatné


Ahoj Reader,

tak před tuto otázku staví prakticky každá životní situace. Každý den se snažím řešit a zabývat se jen podstatnými věcmi, zatímco věci nepodstatné prostě jen nechat být, jít si vlastním vývojem a cestou.

Jenže jak poznat, co je a co není podstatné. Tento týden k nám přišla na návštěvu jedna dlouholetá známá, se kterou jsme se viděli asi po 3 letech.

Vyprávěli jsme si co jsme zažili za tu dobu, tedy to co nám připadlo z každého z našich životů jako podstatné.

Když tu ona zmínila i svůj vztah s mužem, který po více než jednom roku známosti oznámil, že si ji chce vzít. Krásné a romantické až do té chvíle, kdy začali řešit kde a jak společně tedy budou žít.

Každý svůj dům a styl života. Jeden poněkud "punkový" styl s domem v rekonstrukci a řadou domácích zvířat včetně psa. Druhý styl perfektně upravený nový dům včetně pečlivě udržovaného trávníku na celé zahradě.

Láska velká jenže diskuse se začala zadrhávat na tom, že tedy logicky bydlet budou v novém domě, a ten starý s hospodářstvím se bude jen navštěvovat pro starost o zvířata a psa.

A právě požadavek, aby trávník a čistota v domě nebyla narušena psem byl pro druhou stranu nepřijatelný. Náraz to byl na dvě podstatné podmínky, každá strana je ovšem měla jiné. Tím ten vztah nakonec skončil. Láska zmizela, padla za oběť neslučitelnosti podstatných podmínek.

Byly však skutečně podstatné, zásadní, přes které nejede vlak?

Jak vlastně poznat, jestli na něčem lpět až tak, že kvůli tomu obětuji vztah, společný život nebo to nechat být a nezabývat se tím, přizpůsobit třeba svůj styl života a své nároky? Evidentně těžké.

V souvislosti s touto otázkou mi vytanula na mysli myšlenka z knihy Davida Deidy, Prostá pravda, která pojednává o partnerských vztazích.

Myšlenka, že muž hledá ve vztahu primárně svobodu a žena lásku. Tím se mínilo převažující mužský a ženský element, který se ne vždy samozřejmě shoduje s fyzickým pohlavím.

V těchto dvou pojmech patrně leží klíč k tomu, zda něco je nebo není podstatné.

Pokud daná věc podporuje lásku a svobodu v jakékoli souvislosti, je zřejmě podstatná.

Pokud svobodu a lásku omezuje, je nepodstatná, není vhodné ji věnovat pozornost, lpět na její realizaci.

Tedy např. v tomto případě pes a jeho vyšlapaná cesta podél plotu, pár chlupů v předsíni neomezuje svobodu jednoho ani druhého partnera, neomezuje ani jejich lásku.

Tudíž je nepodstatná a je čas se jí nevěnovat, resp. věnovat jen v rozsahu, který si zaslouží, třeba častější úklid chodby. Nikoli však ji stavět jako absolutní podmínku soužití. Takové uvažování ničí svobodu, a nakonec i lásku.

A co ty Tvoje podstatné podmínky?

Podporují svobodu Tvou i lidí kolem Tebe?

Vytvářejí a chrání lásku?

Není čas některé podmínky přehodnotit v tomto světle?

Hezké letní dny,

Petr

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz

Petr Dusil

Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.

Read more from Petr Dusil

Ahoj Reader, minulý týden byl o vysvědčení. Syn dostal vlastně své první vysvědčení, protože předchozí 2 roky měl domácí vzdělávání, kde se takové věci nedělaly :-) Syn si přál chodit do "normální školy" a tak se mu přání splnilo včetně hodnocení ve formě známek. Na nástěnce školy visel plakát, že v blízké cukrárně dostanou děti sladkosti zdarma, pokud se pochlubí vysvědčením plným jedniček. Na okamžik mi blesklo hlavou, že tedy jdeme na něco zdarma, jenže pak jsem to zavrhl, protože...

Ahoj Reader, tento týden jsem zahájil letní sezónu na oblíbeném přírodním koupališti v bývalém lomu. S rodinou jsme k němu vyrazili společně. Já jsem v tu chvíli měl za sebou 100 km na kole mojí oblíbenou trasou, kterou jezdím alespoň jednou za rok. Vlezl jsem do vody a klidnými tempy prsou s hlavou ve vodě jsem si užíval každý pohyb. Jeden učitel plavání dokonce toto klidné plavání v souladu s vodou označil za meditaci. A ono to skutečně tak je, vodní prostředí je tiché a klid podporující....

Ahoj Reader, tak tohle všechno z titulku jsem stačil zažít za 10 dní. Začalo to pomalu, meditačně, cvičeními v lesích na Domažlicku. Zážitkem, který by asi většina lidí nedokázala ani pochopit. Zážitkem spojení sám se sebou, vnímáním v bezmyšlenkovitém stavu, vnímáním jak smyslů, tak intuitivních pocitů. Šlo to dál do práce, businessu na festivalu časopisu Forbes, miliony a miliardy, práce a vydělávání peněz. A pak dál na dovolenou, s kamarády starou skvělou partou na aktivitách, které jsme...