|
Ahoj Reader, vydali jsme se s přáteli na dovolenou do Gruzie, plánovanou už od minulého roku. Stěžejním bodem plánu byla horská túra na východní straně Kavkazu v parku Tušeti. Z ninulé návštěvy jsme si odnesli touhu projit si tamní odlehlou přírodu alespoň dvoudenní túrou. Jen se tam dostat je jízda na zhruba 5 hodin terénním vozem v divoké horské přírodě. V plánu bylo vše včetně rezervovaneho ubytovani na průchozím bodě. A vše ukazovalo na krásný zážiitek. Jenže najednou zapípala smska od gruzínské meteorologické služby, že právě v této oblasti hrozí bouřky s přívalovým deštěm a to nejenom jeden den, rovnou 3 dny za sebou. To je v napjatem itineráři více než dost. Horská silnice vedoucí do parku neni nijak chráněna. Horské potoky tečou přímo přes ni bez jakéhokoli můstku, ze svahů nad ni se běžně uvolňují kameny a zvlášť za deště. Navic pravděpodobně velmi malá dohlednost a také nízká podprůměrná teplota. Risknout to a jet? Vzdát to a přehodnotit plány? To jsou zásadní otázky s minimem času na rozmyšlenou. Vzdát se vysněného záměru a vyměnit ho za něco jiného? A za co? Nakonec jsme zvolili variantu vzdát to a přeplánovat. A tak naše dovolená pokračuje, ovšem trochu jinde. Nicméně musím uznat, že nakonec vlastně i lépe, protože naše náhradní túra v nižších horách, o mnoho jižněji v oblasti s malým výskytem bouřek a hlavně o mnoho dostupnějším terénem, ukázala, že by takový výšlap byl pravděpodobně na hranicích fyzických možností skupiny. Tedy dopadlo to přesně v duchu hesla "všechno špatné na něco dobré" Došlo mi, že některé v mysli stanovené cile se mohou stát během chvilky nedosažitelné. Z pohledu mysli to je velká prohra, z pohledu širších souvislostí je to vlastně požehnání. Zpětně selhání je vlastně správným a logickým krokem. Výsledek by stejně nebyl dobrý tak jako tak. Jak to máš Ty ve chvíli, kdy selže Tvuj plán? Snažíš se ho uskutečnit za každou cenu? Jaký je obvykle výsledek takové snahy? Kladeš vinu sobě nebo někomu jinému? Bereš selhání jako příležitost udělat věc lépe? Asi nemusím zmiňovat, že podle mého je právě odpověď "ano" na posledni otázku tou preferovanou. Tou, která alespoň v mém životě přináší nejvíce užitku. Tak tedy ať najdeš to svou optimální reakci na svá selhání. Přesně takovou, aby Tvá selhání byla současně Tvou silnou stránkou. Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, tento tyden jsem zachytil dvě videa na YouTube jedno od Petra Horkého a druhé od Joshiho, který lidi učí životu v přítomném okamžiku. Z různých východisek šly stejným směrem, ke stejnému cíli. Tedy oprostit se od neustálého kolotoče dělání. Oprostit se od stále rychleji se točícího kola života v myšlenkách a činech, které sice může přinášet materiální blahobyt, ale často vede k celkovému vyčerpání sil a vyhoření. Oprostit se od neustálého myšlení, identifikace sebe sama jen na...
Ahoj Reader, tak tohle mě napadlo, když jsem tento čtvrtek poslouchal přednášku v malém sále restaurace poblíž našeho bydliště. Přednášejícím byl pan Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu České republiky, po prezidentovi druhý nejvyšší ústavní činitel. Bylo vidět, že svoji profesi politika má velmi rád. Pro mě to bylo nahlédnutí do světa vrcholné politiky, kde opravdu fouká se všech stran. Osobně bych takovou roli nikdy nechtěl hrát. Co se ale prolnulo s mým životem, a je pravděpodobně...
Ahoj Reader, naskakuje Ti také husí kůže, když Ti někdo řekne "přijmi osobní zodpovědnost"? Zní to jako věta těsně před větou, která definitivně oznamuje konec pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele pro podstatné porušení pracovní kázně :-) Právě podkres nějakého velkého průšvihu, vlastní vinou, chybou a s fatálními následky dělá z přijetí odpovědnosti obrovského strašáka. Proč o tom píšu právě teď? Protože mám za sebou pravidelnou vyjížďku přátel na kolách přes prodloužený...