[NEDĚLNÍ INSPIRACE] - Když se vysněný cíl náhle rozplyne


Ahoj Reader,

vydali jsme se s přáteli na dovolenou do Gruzie, plánovanou už od minulého roku. Stěžejním bodem plánu byla horská túra na východní straně Kavkazu v parku Tušeti.

Z ninulé návštěvy jsme si odnesli touhu projit si tamní odlehlou přírodu alespoň dvoudenní túrou. Jen se tam dostat je jízda na zhruba 5 hodin terénním vozem v divoké horské přírodě.

V plánu bylo vše včetně rezervovaneho ubytovani na průchozím bodě. A vše ukazovalo na krásný zážiitek.

Jenže najednou zapípala smska od gruzínské meteorologické služby, že právě v této oblasti hrozí bouřky s přívalovým deštěm a to nejenom jeden den, rovnou 3 dny za sebou.

To je v napjatem itineráři více než dost. Horská silnice vedoucí do parku neni nijak chráněna. Horské potoky tečou přímo přes ni bez jakéhokoli můstku, ze svahů nad ni se běžně uvolňují kameny a zvlášť za deště. Navic pravděpodobně velmi malá dohlednost a také nízká podprůměrná teplota.

Risknout to a jet? Vzdát to a přehodnotit plány?

To jsou zásadní otázky s minimem času na rozmyšlenou. Vzdát se vysněného záměru a vyměnit ho za něco jiného? A za co?

Nakonec jsme zvolili variantu vzdát to a přeplánovat. A tak naše dovolená pokračuje, ovšem trochu jinde.

Nicméně musím uznat, že nakonec vlastně i lépe, protože naše náhradní túra v nižších horách, o mnoho jižněji v oblasti s malým výskytem bouřek a hlavně o mnoho dostupnějším terénem, ukázala, že by takový výšlap byl pravděpodobně na hranicích fyzických možností skupiny.

Tedy dopadlo to přesně v duchu hesla "všechno špatné na něco dobré"

Došlo mi, že některé v mysli stanovené cile se mohou stát během chvilky nedosažitelné. Z pohledu mysli to je velká prohra, z pohledu širších souvislostí je to vlastně požehnání.

Zpětně selhání je vlastně správným a logickým krokem. Výsledek by stejně nebyl dobrý tak jako tak.

Jak to máš Ty ve chvíli, kdy selže Tvuj plán?

Snažíš se ho uskutečnit za každou cenu?

Jaký je obvykle výsledek takové snahy?

Kladeš vinu sobě nebo někomu jinému?

Bereš selhání jako příležitost udělat věc lépe?

Asi nemusím zmiňovat, že podle mého je právě odpověď "ano" na posledni otázku tou preferovanou. Tou, která alespoň v mém životě přináší nejvíce užitku.

Tak tedy ať najdeš to svou optimální reakci na svá selhání. Přesně takovou, aby Tvá selhání byla současně Tvou silnou stránkou.

Petr

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz

Petr Dusil

Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.

Read more from Petr Dusil

Ahoj Reader, tento týden zažívám kontrast povedených a nepovedených záměrů. Zajímavé bylo, že o těch dvou nepovedených jsem byl přesvědčen, že jsem do nich investoval tolik energie, že je přece jasné, že se povést prostě musí. První byl pracovní a týkal se zákazníka, který už na realizaci vlastně ústně kývl a už šlo o to vlastně jen dodělat nabídku. Jenže pak se přes víkend více zamyslel a vlastně správně usoudil, že přínos nabízeného řešení není tak velký. A sám si našel řešení, které je...

Ahoj Reader, vidět za zatáčku je taková metafora, která mě napadla v souvislosti se změnou mé pracovní kariéry ze zaměstnání a podnikání jako vedlejší činnost na podnikaní jako hlavní činnost. I když už jsem měl tu čest několik zákrut s mým vedlejším podnikáním projet, tak projíždět na hlavní úvazek bude jistě nové. Uvědomuji si, že je to jako když jedu autem a doposud jsem jezdil do zatáček poměrně přehledných a malou rychlostí. Teď pojedu ostře, a ještě do nepřehledných. Proč to ale vůbec...

Ahoj Reader, tak to je přesným opakem toho co tu bylo po staletí, tisíciletí a možná mnoho desítek tisíciletí do minulosti. Omezit sebe sama nepřicházelo prakticky vůbec do úvahy, neboť omezení vyplývala z vnějšku. Možností bylo pomálu a příroda omezovala třeba až do vyhladovění. Zápas o přežití byl život omezený z vnějšku. Nyní nastal historický obrat, který tu nikdy nebyl. Omezení z vnějšku přestává existovat, naopak se valí tolik různých příležitostí, že využít je všechny znamená sebe sama...