Ahoj Reader,

dnes píšu opravdu pozdě, neděle už vlastně končí. Je to proto, protože dnešní inspirace je z dnešní události, která skončila před jen pár hodinami. Tou událostí byl můj poslední závod v této sezóně. Chtěl jsem využít vše, co jsem natrénoval během několika předchozích měsíců. A to rovnou v maratonu v rovinatém terénu okolí Hradce Králové.

Prvních 22 km bylo prakticky bez problému. Sice s malým vykřičníkem, protože můj trénink byl o přibližně o 15% pomalejší než skutečná rychlost, kterou jsem po celých 22 km udržoval.

A také mě to pěkně "doběhlo" ve druhé půlce. Od 25 km přišla krize a musel jsem zpomalit. Postupně se tělo nějak zotavilo a najednou to šlo opět rychleji a dokonce rychleji, čím blíže byl cíl.

Protože stejnou trasu běželi i půlmaratonci, začal jsem je potkávat na svém 38 km, jejich 17 km, jako spíše pěšáky než běžce. Nebyl jsem vůbec v dobré kondici a chápal jsem je.

Nejtěžší mi vždy přišlo se rozběhnout po zastávce na občerstvení. Pár desítek sekund napití a snědení kousku banánu způsobilo takové bolení nohou, že bylo na dalších 30 sekund pěkně obtížné se dostat znovu do tempa.

Těch běžců - pěšáků byly na trase desítky. Možná, že byli skutečně na pokraji svých sil. Možná je jejich nohy jen bolely a prostě si řekli, že to za to nestojí.

Já jsem byl se svými silami někde na hraně vyčerpání a vlastně jsem na ní neustále lavíroval, nešel jsem ani pěšky ani jsem už nepřetržitě neběžel, rychlost už byla také mnohem menší než v první polovině.

Můj cíl být pod 4 hodiny byl stále reálný, a nakonec jsem ho dosáhl. Tedy vlastně skoro přesně na 4 hodinách. Díky stání na hraně svých možností jsem zvýšil svoji odolnost a dosáhl cíle.

Odolával jsem pokušení to prostě vzdát kontinuální chůzí i pokušení běžet hlava nehlava jen abych dosáhl cíl.

Posunul jsem tak nakonec hranici svých možností bez zranění těla a se splněním cílů, možná ne tolik jak jsem si vysnil, přesto velice blízko.

A co Ty?

Patříš spíše do skupiny "chodců", tedy ustupuješ od svého záměru raději dříve, když jeho dosažení začíná narážet na Tvé limity?

Patříš do skupiny běžců hlava - nehlava, tedy ať se děje, co se děje, jdeš za svým nehledě na rizika překročení svých limitů?

Umíš chodit na hraně? Tedy dobře vyvážit limity s cíli a posunout hranice svých možností dále?

Co nejmenšího můžeš příští týden udělat k chůzi třeba i na hraně svých možností a tím k posunu svých limitů o malinko dále?

Ať se Ti to daří v nejenom sportovní oblasti, protože tento princip platí ve všech oblastech života,

Petr

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​