Ahoj Reader,

​

poslední týdny mi v tomto tématu přichystaly opravdu aha moment a pomohly se zdokonalit. V čem?

Ve srovnání se s tím, kde jsem a co prožívám.

Zní to trochu filozoficky a neprakticky, ve skutečnosti to je jedna z nejpraktičtějších věcí, které jsem se za poslední dobu naučil.

Tento týden mi to hezky pojmenoval Eckhart Tolle, jehož příspěvek o vyrovnání se s přítomným okamžikem jsem po dlouhé době otevřel.

Co tím myslím? Letošní dovolenková sezóna totiž probíhá nějak jinak. V práci i v soukromí procházím spoustou paralelně běžících úkolů, které dovolenkovou sezónu vůbec nepřipomínají.

Jistě spoustu z nich jsem si prostě vytvořil, protože jsem chtěl, některé přišly z vnějšku, aniž bych se o ně moc zasloužil. I když samozřejmě svými myšlenkami, pocity a činy samozřejmě vytvářím nakonec vlastně všechny události, jen některých kořenů svých výtvorů si tolik nejsem vědomý :-)

Lety praxe jsem se naučil celkem účinně přepínat mezi mnoha běžícími aktivitami, ale tohle léto je trochu dost. Cítil jsem, jak moje myšlení běží od jedné aktivity ke druhé a přitom klesá pozornost k tomu, co právě dělám. Tedy vše jde vlastně pomaleji čím více přebíhání od jednoho ke druhému, byť jen v myšlenkách natož ještě když přibylo i fyzické přebíhání.

Rostla nespokojenost s tímto stavem, odpor k němu, odpor k činnosti, kterou právě teď dělám, nesoustředění plné pozornosti na ni.

Výsledkem je pomalejší postup, méně kvalitní výstup, vyšší únava, špatná nálada. Jen jsem s nostalgií vzpomínal na ty chvíle, kde jsem byl úplně ve FLOW, tedy vše šlo samo s minimem energie a čas letěl tak, že jsem ani nevěděl, jak se stalo, že je konec dne.

No a do toho právě ten Eckhart Tolle s poněkud nepraktickou radou, že se máme srovnat s tím co právě teď je. Přijmout to takové jaké to je právě teď. Odejít od toho, pokud to nevyhovuje a nejde to změnit, nebo to kreativně změnit.

A v tom to právě jednoduše je. Přijetí znamená odložit odpor ke své aktuální situaci. Přijmout ji se všemi pro i proti taková jaká je. Teprve pak hledat, vynalézat a aplikovat nové přístupy. V klidu s přijetím.

​

​

Přirovnat to lze třeba k situaci matky s dítětem, které se bezdůvodně vzteká. Řešení nejlépe prospěje matčino přijetí a vnitřní klid, ve kterém nachází postupně rozhodné akce, které vedou k uklidnění situace, při plném vnímání sebe sama i empatickém vcítění se do dítěte.

Od té chvilky, co se více soustředím na přijímání všeho, co je, přichází opět vnitřní klid a stále delší stavy FLOW, kdy mi věci jdou samy :-)

​

Ať se Ti v tom přijímání také daří,

​

Petr

​

​

​

​

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​

​

​