Ahoj Reader,

​

tuto neděli se sešly hned dvě věci, o kterých se dá psát. Jedna se týkala fyzického zdraví a druhá školní docházky našeho syna, kde možná trpělivost a vůle aktivně přispět ke změně přinese kýžené růže, jak se píše v přísloví. Zvítězilo nakonec druhé téma.

Řešili jsme tento týden s rodiči a dětmi ve třídě našeho syna nějaký druh vztahového problému, do kterého nakonec náš syn nebyl zapojen, takže přímo se nás to vlastně netýkalo.

Nicméně nepřímo ano. I náš syn mluví o tom, že ve třídě nemá kamarády, což je trochu divné, když už tam chodí 6 měsíců, a tak jsme schůzku ve třídě společně se všemi dětmi i rodiči se ženou pojali jako příležitost vnímat situaci.

Uvažovali jsme totiž o teoretické možnosti syna dát do jiné školy, možná soukromé, když se tam cítí trochu vykořeněně.

Schůzka byla velkou snahou paní učitelky zvládnout nastalou situaci i dosud neověřenými a novými postupy pomocí kruhu dětí a rodičů současně. Byť to nebylo dokonalé, byla tam vidět velká vůle a ochota věci měnit v zájmu dětí.

Rodiče byli také fajn, k řešení přistupovali velmi vyrovnaně. Moje žena navrhla, že uděláme společně s dětmi a rodiči mimoškolní akce, třeba výlety. No a první výlet se konal právě dnes.

Neuplynul ani týden a už tu byl konkrétní výsledek a velký posun. Konečně jsme se měli šanci poznat a vlastně děti také, neboť spolu sice tráví spoustu času, jenže jinak. Byl to příjemný čas.

​

Proč to tu tak obšírně popisuji? Je v tom jedna důležitá paralela do mnoha různých situací v životě. Typicky situací nepříjemných a někdy přerostlých do krizí končících třeba změnou školy, zaměstnání, partnera. Mnohdy za velkých obtíží, utrpení a nákladů.

A je to skutečně nutné?

Není, není to nutné, pokud - pokud cítíš, že zúčastnění mají vůli a ochotu jít dosud neprozkoumanou cestou. Něco změnit a dělat jinak je klíč.

I když to není dokonalé, je možné to zdokonalovat. Vědomě pracovat na zlepšování ne poučováním, ale vlastním příkladem, přinášet dobro, lásku, soucit a myslet na harmonii celku.

Samozřejmě, pokud je mezi těmi, kterých se to týká někdo, kdo zavedený pořádek měnit nechce, brání se, co to dá, obviňuje z problému ostatní. Běžně zapojuje podobné obranné mechanismy. Na zpětnou vazbu nereaguje. Tak v takovém případě je skutečně čas do toho tzv. "hodit vidle". Tedy vztah ukončit, zaměstnání změnit, dítě poslat do jiné školy a dál si můžeš doplnit to, co vidíš jako nutnou změnu ve svém případě.

Je však skutečně nutná?

Je situace taková, že není vůle ke změnám?

Možná je to jen na Tobě, abys zabral a šel změnám naproti. Nebál se je vymyslet a navrhnout. Nebál se výsledku.

Vyplatí se to nejenom v tom, že nezaplatíš za zbytečnou změnu.

Možná tím také posuneš své okolí do vyšší kvality života. Také jim zlepšíš život, něčemu novému je naučíš.

To stojí za to, ne?

​

Petr

​

​

​

​

Nedělní inspiraci můžeš dostávat pravidelně e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​

​

​