[NEDĚLNÍ INSPIRACE] - Umět dobře umřít
|
Ahoj Reader, tento týden jsme se vydali zkoumat Karlovarský kraj. Zastavili jsme se na zámku Valeč, letním sídle německých šlechtických rodů až do roku 1945. Hned vedle zámku si postavili kostel, který nesloužil ničemu jinému, než jako hrobka a místo, kde se za jejich duše modlili kněží. Údajně měli od zemřelých šlechticů rozpis kdy, a kolikrát je třeba se modlit za jejich duše výměnou za majetek ten, který šlechtic církvi zanechal. Při tom výkladu jsem si uvědomil, jak u těchto lidí, kteří měli materiálně ve své době úplně všechno, bylo důležité umřít dobře. Ne ve smyslu průběhu smrti, bolestivé nebo naopak klidné smrti, ale ve smyslu vyrovnání se s duchovním světem. Ve smyslu odpuštění hříchům jejich pozemského konání. Zřejmě si velmi dobře uvědomovali, že existovala celá řada kroků během jejich života, které nebyly v souladu ať už s morálkou té doby, nebo s jejich vlastním svědomím. Bylo tedy důležité, aby oni došli odpuštění všeho, co se jim stalo, a také, aby jim odpustili i všichni ostatní. Tím dosáhli posmrtného pokoje své duše. Moderní doba v žádný takový pokoj duše nevěří. Avšak podobně jako ti šlechtici se ženeme za majetkem a výkonem. Brázděno je to jako tenkrát často činy, se kterými vlastní svědomí nemůže souhlasit, v horším případě zákon nemůže souhlasit. Odpuštění je často hledáno opět v materiálním světě ve formě dalších silnějších zážitků, náhražkových aktivit, a také často ve vytěsnění nežádoucích myšlenek náhradními potěšeními. Přitom nejjednodušším řešením je žít život tady a teď s průběžným odpuštěním sobě i okolí. S omluvou, odpuštěním, přijetím a poučením sebe sama z každého selhání. Selhání, které bylo většinou předcházeno záměrem udělat v danou chvíli to nejlepší, co bylo možné udělat v dané situaci, se znalostmi a rozhledem, který byl v dané chvíli k dispozici. S velkou pravděpodobností, nebylo možné udělat něco jinak. Vždy je však možné tady a teď výsledek přijmout a vzít si z něj pro své další činy to nejlepší a to nejhorší, co přinesl odložit a už nikdy více neopakovat bez pocitu viny. Pokud je to třeba, omluvit se a požádat o odpuštění mnohem dříve, než by to udělal kdokoli po vlastní smrti nad hrobkou. Ať máš týden, měsíc, měsíce a roky bez potřeby odpouštění, nebo když už, tak právě tady a teď, když se to stane. Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Petr Dusil
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, tento týden mě oslovil jeden rozhovor s Janem Rakem a také rozhovor s jedním finským turistou uprostřed Kavkazu, který jsem narozdíl toho s Janem Rakem vedl já sám osobně :-) Jan Rak je poměrně známý svým častým opakováním přístupu inspirovaného kvantovým světem, tedy principu, že pozorovatel ovlivňuje pozorované. Kantová částice je tam, kde jí my jako pozorovatel očekáváme. Tedy v extrémním případě, že vlastně nic neexistuje bez toho, abychom to pozorovali, že to existuje právě...
Ahoj Reader, tuto Nedělní inspiraci píšu z dovolené z malého mista jménem Vardzia v jižní části Gruzie nedaleko Tureckých hranic. Jsme tu už podruhé na putování po této zemi autem kombinovaným s pěšími túrami. I když se mnohé obtížné úseky silnic výrazně zlepšily, stále tu zůstává mnoho příležitostí pro uvědomění a následování vlastní intuice, odpovědností a především bdělé pozornosti. Být pozorný, činit rozhodnutí sám za sebe, ale i v zájmu svých spolucestujících a konečně i místních a...
Ahoj Reader, prázdniny pomalu končí a já se zpětně ohlížím, zda a jak jsem si užil nebo neužil jeho dary. Zjišťuji, že kromě několika málo přestávek, jsem docela dost pracoval. Chystal jsem jeden velký projekt, který dosud nikdo v takové míře neprošel. Objevné a zajímavé to je, jen vyžaduje to velké nasazení. K tomu ještě běžné úkoly všedního dne, standardní pracovní zátěž, synovi zařídit babičku, a tak bych mohl pokračovat. Výsledkem je, že sezóna letního odpočinku nebyla příliš odpočinková....