Ahoj Reader, v naší rodinné WhatsApp skupině jsme tento týden řešili těšení se na důchod. Zaznívaly názory od budu pracovat, dokud to půjde třeba do 80 let až po názor, "Už aby přišel ten den, kdy odejdu do důchodu." Vím, že třeba pro Tebe to může být prakticky nezajímavé téma, protože do důchodu máš ještě velmi daleko, nicméně vlastně úplně všichni bez výjimky se do toho "důchodu" dostaneme. Takže možná zajímavé nakonec i pro Tebe :-) Nechme stranou materiální zabezpečení v těch letech neboli výši statní penze. Předpokládám teď, že peníze nebudou důvodem zůstat aktivní i po dosažení důchodu. Osobně zastávám názor "Pracuji, dokud mě to baví a někdo moji práci chce tak, že za ni zaplatí." Ani v mém okolí nebyl prakticky nikdo, kdo by to měl jinak. Když skončil, tak protože ho to prostě přestalo bavit. Přestalo bavit znamená i to, že své práci přestal fyzicky nebo mentálně stačit. Chápu i ty, kteří se těší každý den až ten vytoužený důchodový věk přijde. Je mi jich ale líto, protože to vlastně znamená, že tady a teď nejsou se svojí prací spokojeni. Cítí se bezmocně a vidí jen jedno řešení, někdy za 10 až 20 let únik do důchodu. Právě ta bezmoc musí být obrovsky stresující a ničící každý okamžik v práci. Kolik těch zničených okamžiku ještě nastane, než nastane poslední den před důchodem? Nikdo z nás nepřišel na tento svět bezmocný. I kojenec si umí postavit do latě své rodiče jasným vyjádřením svých potřeb. Během života však ve velké většině ztratíme jasnost ve vyjádření svých potřeb a schopnost rozhodně provádět změny vedoucí ke spokojenosti. To se pak projevuje v bezmoci a hledání úniku v náhradních aktivitách nebo třeba důchodu. V každé situaci a práci máme 3 možnosti, jak se k ní postavit: 1) Nevyhovující věci mám ve své moci změnit A to nejenom ve své moci, ale zprostředkovaně mám vliv na jiné, který mohu uplatnit a změnu provést. Akce: Jdu svoji pozornost a energii napřít do změny. Vím, že každá změna navyšuje můj potenciál, moji svobodu a lásku k sobě i ostatním. 2) Nevyhovující věci nemám ve své moci změnit, ale nejsou zásadní Akce: Soustředit pozornost na jiné věci, které mi vyhovují. Energie mého života míří do věcí, které mají smysl, nikoli do odporu vůči věcem, které nelze změnit. 3) Nevyhovující nemám možnost změnit a jsou zásadní omezující moji svobodu a lásku Akce: Odstupuji, měním svou práci, odcházím. Kreativně hledám nové možnosti, nové příležitosti. Odlož bezmoc. Přijde-li na Tebe bezmoc, pamatuj, že je to jen výplod nevhodných návyků a strachů, které si absorboval během života. Kojenec bezmoc nezná. Na rozdíl od něj, ty už máš 3 možnosti navíc :-) Užívej dovolených, Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, tento týden mě oslovil jeden rozhovor s Janem Rakem a také rozhovor s jedním finským turistou uprostřed Kavkazu, který jsem narozdíl toho s Janem Rakem vedl já sám osobně :-) Jan Rak je poměrně známý svým častým opakováním přístupu inspirovaného kvantovým světem, tedy principu, že pozorovatel ovlivňuje pozorované. Kantová částice je tam, kde jí my jako pozorovatel očekáváme. Tedy v extrémním případě, že vlastně nic neexistuje bez toho, abychom to pozorovali, že to existuje právě...
Ahoj Reader, tuto Nedělní inspiraci píšu z dovolené z malého mista jménem Vardzia v jižní části Gruzie nedaleko Tureckých hranic. Jsme tu už podruhé na putování po této zemi autem kombinovaným s pěšími túrami. I když se mnohé obtížné úseky silnic výrazně zlepšily, stále tu zůstává mnoho příležitostí pro uvědomění a následování vlastní intuice, odpovědností a především bdělé pozornosti. Být pozorný, činit rozhodnutí sám za sebe, ale i v zájmu svých spolucestujících a konečně i místních a...
Ahoj Reader, prázdniny pomalu končí a já se zpětně ohlížím, zda a jak jsem si užil nebo neužil jeho dary. Zjišťuji, že kromě několika málo přestávek, jsem docela dost pracoval. Chystal jsem jeden velký projekt, který dosud nikdo v takové míře neprošel. Objevné a zajímavé to je, jen vyžaduje to velké nasazení. K tomu ještě běžné úkoly všedního dne, standardní pracovní zátěž, synovi zařídit babičku, a tak bych mohl pokračovat. Výsledkem je, že sezóna letního odpočinku nebyla příliš odpočinková....