Ahoj Reader,

​

k Novému roku jsme si nejčastěji přáli fyzické zdraví. Tedy aby nás nic nebolelo, žádná nemoc nepotkala, a naopak všechny aktuální nemoci přešly. Po více než roce čekání vzali moji maminku 18.12., tedy těsně před svátky, na operaci kolene, výměnu celého kolenního kloubu.

Máma, která byla vždy velice aktivní, nejdříve celý rok strádala bolestí kolene a teď po operaci opatrně rehabilituje. Klade to dost velké nároky na všechny z nás včetně mého tatínka, který se najednou musí starat o věci, o které se nikdy nestaral.

Máma vyprávěla, že k selhání kolene pravděpodobně vedly opakované drobné úrazy během života a ten poslední už rozběhl artrózu naplno.

Vzpomněl jsem si na má vlastní kolena, a na událost, kdy jsem si je odřel obě najednou stejným způsobem. Následně jedno z nich jsem si na tom samém místě odřel znovu, během doby, kdy ještě nebylo zahojené. No a od té doby má znovu odřené koleno jizvu.

​

​

Nejsem doktorem, ale pocitově se mi zdá, že tělo by mělo mít po zranění vždy dostatečný prostor k regeneraci. Regeneraci, která co nejvíce zacelí zranění, které utrpělo. Zranění, které vzniklo přetížením jeho schopností a mechanických vlastností.

Přitom pozoruji, např. i na mé mamince, a nakonec i na sobě, a potvrzuje mi to ještě nedávno přečtená kniha doktora Davida Sinclaira, Konec stárnutí, Proč stárneme a proč už nemusíme, že regenerací není absolutní klid.

Je to činorodý, optimistický, smysluplný postoj k životu, a také výkon těla na hranici jeho možností, který ho sice stresuje, ovšem bez překročení hranice poškození přetížením.

Takové sportovní, ale i mentální výkony jsou i mým přístupem, dostatečný výkon k překonání vlastních mezí, ovšem bez překročení hranice poškození těla.

Pravidelně s optimismem a radostí z pohybu bez záměru zvítězit, ale spíše zúčastnit se a posunout sebe sama o malý kousek stylem maximálně předcházejícím zranění.

Uvědomuji si totiž jak je důležité své tělo udržovat fit, ale přitom bez poškození, které by se třeba za 20 až 30 let projevilo třeba nutností nahradit kus mé kostry.

​

Jak ke sportu a svému životnímu stylu přistupuješ Ty?

Dáváš prostor svému tělu regenerovat dostatečně?

Máš pravidelně dost spánku, kvalitní jídlo?

Posunuješ výkon svého těla na zdravou hranici, kdy ještě nedochází k jeho poškození, přitom je to pro něj velká výzva?

Děláš to pravidelně a systematicky?

​

Mám pocit, že tělo je vlastně něco jako auto. Pokud ho pravidelně servisuješ, dobře se o něj staráš, přitom ho nenecháváš měsíce stát na jednom místě, jezdí mnohem déle, než když seznam servisních úkonů sice dobře znáš, ale nic pro jejich realizaci neuděláš.

​

Ať se ti to zdaří a doktory potřebuješ jen naprosto výjimečně, hodně zdraví v Novém roce přeji,

​

​

Petr

​

​

​

​

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​

​

​