Ahoj Reader,

minulost těžké práce a ve srovnání s dneškem velké materiální chudoby na mě dýchla zrovna včera. Byli jsme s dětmi u Národního technického muzea podívat se na dojezd závodu 1000 mil československých.

Krásné automobily, které měly za sebou jízdu do Bratislavy a zpět právě jeden po druhém přijížděly do cíle. Jednoduchost, a přitom velká elegance značek stávajících i dávno zaniklých dávala dost otazníků na to, jak asi budou jezdit současné automobily, které jsou defacto jezdícími počítači za 80 až 100 let.

Zároveň pohled na stará auta, která byla ve své době neobyčejným luxusem, kontrastoval s ulicemi plnými nejrůznějších aut, kde není místo pro parkování a vlastně už ani na ulici pro průjezd. Jak neobyčejně za těch 100 až 80 let společnost zbohatla.

To se naplno projevilo ve vedlejším Zemědělském muzeu, kde právě probíhala Muzejní noc. V rámci toho bylo možné na vlastní kůži vyzkoušet stloukat máslo nebo dojit krávu. Právě u dojení jsme se s dětmi zastavili asi nejdéle.

Dostat ze struku ručně na jeden zátah alespoň něco bylo velké úsilí. Zkušený člověk před 100 lety to měl určitě rychleji a mléka více, ale i tak to trvalo a stálo to spoustu úsilí.

Orat pole párem volů a zanechávat za sebou jen jednu jedinou brázdu vydalo na několikanásobně déle než dnes s mnohem větší námahou.

A tohle všechno změnil jen nástup strojů. Nástup umělé inteligence zřejmě přinese totéž v rámci mentální činnosti. Konec dlouhé rutiny, mnohonásobné zrychlení.

To, co je zjevné, že čas, který se tím každému člověku uvolnil se přirozeně něčím musí zaplnit. A je dost zjevné, že často se zaplňuje bezduchým skrolováním sociálních sítí, přepínáním mezi videi, sledováním všech možných zdrojů televizní zábavy. To, co člověk před 100 lety nemusel řešit, protože na to nezbyl čas a ani nabídka, tak člověk současný řešit musí.

Jak sebe sama neztratit? Jak projevovat sám sebe autenticky? Jak vědomě volit mezi příležitostmi právě takovou, která okolí přinese největší hodnotu a jemu samotnému pocit seberealizace?

V uvolněném čase stroji a AI je prostoru hodně i málo. Závisí na tom, co si zvolíš. Volíš mezi svou seberealizací a pasívním sledováním něčeho, co někdo vytvořil právě proto, aby tuto uvolněnou pozornost získal a prodal to své zboží, nebo zobrazil na vhodném místě reklamu někoho jiného, který mu za to zaplatí.

Co Ti tohle sledování dává?

Kam Tě to posouvá?

Máš díky tomu větší schopnosti?

Pomáhá Ti dosáhnout svých snů?

Je to něco přínosného také pro Tvé okolí?

Čím jiným můžeš pasivní sledování alespoň z části nahradit, aby to bylo prospěšné pro Tebe i okolí?

A pusť si dnes nějaký dobrý film. Nejenom seberealizací živ je člověk :-)

Petr

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​