|
Ahoj Reader, před 12 lety jsem jel svůj poslední závod na horských kolech, vlastně nejel, protože v den posledního závodu pršelo tak vydatně, že jsem ho vzdal už cestou tam. Byla to tenkrát Jičínská 50. Od té doby jsem už žádný nejel, vlastně ani nevím proč. Nebylo to ničím hmatatelným. Možná proto, že jsem se pustil více do silničního kola. A tak pak následovaly přejezdy Alp a také další závody, tentokrát už silniční. Poslední byl v roce 2022. Od té doby, stejně jako na horském kole si vyjedu jen tak pro zábavu a užívání si krajiny. Aktivně dělám stále závody, tentokrát už ale v běhu a nejraději štafetovém. Tento rok je také v plánu první úsek Stezky Českem, tedy pěší trasy v úsecích okolo 100 km po celé hranici naší republiky. Dnes jsem se byl projít na zkoušku 20 km přes ta nejlepší místa, která v okolí znám. Bylo to několik lomů, keltský menhir, a nakonec dobrá restaurace s pivovarem a vlakem domů. Když to tedy srovnám, čemu bych věnoval čas před 10 až 15 lety nebo dokonce před 20 lety, tak se to výrazně liší. V mém případě to je do postupného zpomalování a spíše vnímání okolí. Je to jiný rozměr téhož, té stejné krajiny, co tu byla už tenkrát, jen z jiného pohledu. Pociťuji, že mám být více v bytí, mám vnímat více to co je, zpomalit pohyb a užívat si přítomného okamžiku s jasnou myslí, dobře odpočatý, bez jakýchkoli chemických prostředků. Nechávám se v tom unášet životem, tak že naslouchám vnitřnímu pocitu, který mě vede buď k opakování toho, co už dělám nebo od toho co dělám k něčemu novému. Ty to můžeš mít, a velmi pravděpodobně máš, úplně jinak. Jen je důležité naslouchat co nejvíc svému vnitřnímu pocitu, který Ti radostně oznamuje, kam máš jít, co bude další etapou. A když tam pak jdeš, tak cítíš také radost z poznání něčeho nového a rozvoje v novém. A jestli Tě nic nikam nevede, je to také v pořádku. Je jen důležité, aby to bylo z Tvého vnitřního já, aby to nebylo s ohledem na něco či někoho. Aby to nevznikalo ze strachu, ale aby to vznikalo z radosti a zvědavosti. Rozhodnutí jen z radosti a zvědavosti přeji, Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, vánoční pohádky jsou pro zábavu! Tak to bylo, jak jsem pohádky, a to zvláště o Vánocích vždycky chápal. Prostě krásné příběhy pro děti a pro radost dospělým, které nemají s tím, co žiju já a ostatní kolem mě žádnou velkou spojitost. S nástupem moderních technologií si lze prohlédnout všechny pohádky jednu za druhou, jak byly vysílány všemi televizemi o těchto Vánocích. Už je nemusíme stihnout v době, kdy se vysílají. A tak se jich na obrazovce objevilo v našem obýváku desítky. Já...
Ahoj Reader, tak odpověď na tuto otázku máme každý jinou. Teoreticky podobnou ji mohou mít naši blízcí, protože s nimi sdílíme život. V praxi ovšem bude pravděpodobně i u nich jinak. Ten můj bych mohl nazvat rokem předělu tedy pokud myslím na pracovní oblast. Loni touto dobou jsem měl podán životopis a motivační dopis s vidinou jmenování do manažerské funkce týmu, ve kterém pracuji. Ovšem hned v lednu se ukázalo, že dává výpověď ředitelka, která do funkce vybírala. Vše se najednou zastavilo....
Ahoj Reader, možná jsi si všiml, že minulý týden jsi Nedělní inspiraci do své schránky nedostal. Předvánoční shon a tolik věcí paralelně dokončit a zajistit tentokrát doběhlo i mě. Když jsem zjistil minulou neděli večer, že ještě nemám napsánu Nedělní inspiraci, prostě jsem si řekl a dost. Nemohu vyčerpat poslední zbytky denní energie jen tak přes moc, na kvalitě by to prostě bylo znát. To raději půjdu tím, co by před Vánoci mělo být, tedy zklidněním. Vím, že jsi třeba očekával pravidelné...