Ahoj Reader,

​

vánoční pohádky jsou pro zábavu!

Tak to bylo, jak jsem pohádky, a to zvláště o Vánocích vždycky chápal. Prostě krásné příběhy pro děti a pro radost dospělým, které nemají s tím, co žiju já a ostatní kolem mě žádnou velkou spojitost.

S nástupem moderních technologií si lze prohlédnout všechny pohádky jednu za druhou, jak byly vysílány všemi televizemi o těchto Vánocích. Už je nemusíme stihnout v době, kdy se vysílají. A tak se jich na obrazovce objevilo v našem obýváku desítky.

Já osobně jsem viděl asi 3. Jedna z nich byla i Vánoční hvězda. Moderní pohádka o hvězdě, která nešťastnou "náhodou" spadla na zem a zde objevovala lidský svět. Kromě energie, kterou jí dávala pravá láska jednoho člověka ke druhému, jí kladla překážky její sokyně.

Jednou z překážek byla i mlhovina, která působila zapomnění, kým člověk je a proč je tam, kde je, a to včetně těch, se kterými je. Působením mlhoviny se z lidí stávaly bezcitné prázdné osobnosti, i když před tím šlo v podstatě o velmi láskyplné a rozumné bytosti.

​

Uvědomil jsem si, že takových lidí uhranutých mlhovinou jsem už potkal a potkávám hodně. Ale také celou řadu dalších, kteří buď ještě mlhovinou uhranutí nejsou nebo už nejsou. Co tím myslím?

Schéma pohádky je obvykle stále stejné. Hlavní hrdina pod vlivem upřímné lásky postupně poráží všechny postavy, které mají lásku spíše k materiálním věcem, případně k moci nad ostatními.

Co je také podstatné, často jen hlavní hrdina se rozhodne něco udělat, něco, co ostatní buď ze strachu nebo z nezájmu udělat nechtějí. Tato akceschopnost společně s vnitřním postojem založeným na lásce zajišťuje, že i přes všechny překážky vždy se mu nějak podaří dostat se ke šťastnému konci.

To i díky neochvějné víře, že dělá správnou věc, a že se vše špatné v dobré obrátí.

Skoro vždy u toho dojde k nějakému vnitřnímu posunu v charakteru jeho osobnosti a osobností důležitých dalších postav směrem k větší zralosti. Směrem k většímu uvědomění sebe sama, ostatních, skutečných hodnot.

Tedy vlastně ke zlomení kouzla mlhoviny, která zakrývala pravou podstatu jeho vlastního já, případně pravé podstaty osobností ostatních postav.

A zde je ten jednoduchý překryv s realitou, který jsem nikdy moc nevnímal. Je to otázka vlastně skoro každé životní situace.

Úspěch v čemkoli v reálném životě je vlastně podložen postojem založeným na čisté, nepodmíněné lásce, na klidu, na akci, na neochvějné víře ve správnou věc, na důvěře, že se vše v dobré obrátí.

Pohádka vlastně je jen zrcadlem reality, jinými slovy realita je vlastně dobře natočenou pohádkou.

Použij stejné finty jako úspěšný princ, princezna, švec, chalupník z pohádky a dosáhneš stejných výsledků, příběh skončí dobře nejenom pro Tebe, ale i všechny zúčastněné.

​

Ať se tak stane ve většině situací, které Tě v roce 2026 čekají,

​

Petr

​

​

​

​

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​

​

​