|
Ahoj Reader, AI je dnes móda. Každý má potřebu se k tomu tématu nějak vyjádřit. Tuto potřebu já vysloveně nemám, ale přesto se vyjádřím :-) Je to hlavně z důvodu, že mi do života vstupuje stále více. Více protože je pro mě skutečnou hodnotou. Přijde mi, že otvírá oblasti mého rozvoje, o kterých se mi zatím mohlo jen zdát. Už dlouho mě provází sen, že vedu velkou a výkonnou firmu, která dodává lidem produkty, které pro ně mají velkou hodnotu. Lidé mě za to mají rádi a celkově jsem pro ně já a moje firma velkým darem. Tak potud ten sen. Realita je ovšem jiná. Žádnou takovou firmu nemám. Spíše je to co do počtu zaměstnanců jedna velká nula. Tedy těch lidských zaměstnanců. Odhalil jsem jednu velkou sílu AI. Tou je virtualizace zaměstnanců. Najednou mám k dispozici tu právníka, tu softwarového vývojáře, tu IT manažera, tu systémového administrátora přesně ve chvíli, kdy ho potřebuji, a kdy ho plně vytížím. Nespí, nemá dovolenou, stojí zlomek nákladů na sociální, zdravotní a plat. Komplexní problém velmi rychle pochopí a navrhne dvě až tři řešení, ze kterých už pak není takový problém si vybrat přesně to, co do problému nejlépe sedí. Připadám si jak šéf, kolem kterého jsou dost kompetentní lidé, kteří nosí ta správná řešení ve správný okamžik. Takže vlastně moje skvělá firma roste, i když není vlastně vůbec vidět. Můj sen se začíná realizovat, tak se alespoň zatím zdá. Možná si řekneš "No pane jo! Tak to je konec, takže po vzoru slavné věty z Pelíšků No a skláři nebudou mít co žrát! to vypadá, že ve firmě už bude jen ředitelská kancelář a kolem monitory." Ač se to tak může zdát, tak AI ještě něco chybí. Chybí ji to nejzákladnější, co je člověku vlastní. Jeho vášeň pro svoje vlastní unikátní dary. Jeho přehled na reálným světem, jeho intuice. AI má sice super rychlé myšlení a obrovskou paměť zahrnující všechny informace z internetu, ale to je vše. Moji virtuální "kolegové" jsou takové zdroje na myšlenky, ale nemají pro nic vášeň. Pro někoho, kdo si zakládal na své inteligenci a paměti to je samozřejmě silně ohrožující, neboť zanedlouho bude jeho úroveň paměti a inteligence překonána, jestli se tak už nestalo. Nicméně ten, který nežije jen racionálním myšlením. Ten, kdo je propojen se svým srdcem. Využívá svou inteligenci společně s intuicí a smyslem pro propojení s celkem, ten nebude mít problém. Přirovnal bych to k dobám, kdy se každý člověk musel tvrdě zasloužit o svoji existenci. Neustálá intenzivní práce stačila na opravdu jen velmi základní obživu, rozhodně nebyl prostor na nějaké knihy, duchovní rozpoložení, vnímání sebe sama, odpočinek, dovolené. Vnímat a propojovat různé celky bylo neznámou disciplínou možná přístupnou jen šlechticům. Od průmyslové revoluce a s rozmachem vědy - rácia došlo na to, že se to stalo přístupné každému, prostě na to v 16 hodinách denního bdělého života zbyl čas. Nyní je osobnostní růst, osvobozování sama sebe z podvědomých návyků, objevení vlastních darů a život v souladu s nimi opravdu podmínkou pro soužití s AI a současně AI k tomu dává možnost. Neboť 16 hodin myšlení může být stále více věnováno poznávání sama sebe, a tedy k přechodu k vědomému životu. Namísto například mechanického vyplňování spousty tabulek, mechanického opisování čísel z dokumentů, či jiných v tuto chvíli zdánlivě nepostradatelných činností, které opatřují denní obživu. A co Ty? Kterou nejjednodušší rutinní činnost můžeš příští týden zadat AI? Ať i Ty si najdeš tu svoji cestu k AI, abys mohl říci, že spolu skvěle soužíte. Krásný zbytek neděle, Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, tahle otázka mi přišla na mysl v kontextu zpravodajství v médiích a jednoho moc hezkého a otevřeného rozhovoru s Jiřím Kolbabou, známým českým cestovatelem, který je na cestách už 30 let. Na otázku, jestli jsou lidé dobří bez váhání odpověděl, že samozřejmě ano. Že je tu samozřejmě pár špatných, ale jemu osobně se nikdy na cestách nic špatného nestalo. Potkal se jen s těmi lidmi dobrými. Nemůže být většího kontrastu se zpravodajstvím, kde to vypadá jako by svět mířil rovnou do...
Ahoj Reader, toto téma z předmětu ke mně tento týden přišlo hned ze třech směrů. Prvním byl rozhovor s Markem Orko Váchou, který v něm mluvil o jedním z největších hříchů člověka, tedy o životě, kterým člověk nevyjadřuje, co ve skutečnosti je. Neuplatňuje plně své dary a žije ve většině svého života, nebo alespoň v některých podstatných oblastech jinak, než by žil, kdyby žil podle svého vlastního já. I když osobně nejsem příslušníkem žádné církve, tak tady jsem mu musel dát z hlubokého...
Ahoj Reader, tento týden jsem zažil něco, co mi připomnělo existenci Maslowovy pyramidy. Pro připomenutí, jde o hierarchii potřeb definovanou americkým psychologem Abrahamem Maslowem, a to v pořadí odspodu: 1) Fyziologické potřeby: Jídlo, voda, spánek, dýchání, teplo. 2) Potřeba bezpečí a jistoty: Fyzická bezpečnost, stálý příjem, zdraví. 3) Potřeba sounáležitosti a lásky: Přátelství, rodina, partnerské vztahy, přijetí. 4) Potřeba uznání a úcty: Respekt, úspěch, sebevědomí, prestiž. 5)...