|
Ahoj Reader, tento týden jsem poslouchal nový rozhovor s Jaromírem Nohavicou. Bylo to o jeho životě a motivaci k tomu co dělá. Otázky byly z velké většiny divácké, tlumočené moderátorem. Jedna z nich, resp. odpověď na ni, mě opravdu zaujala. Ta otázka zněla: "Co byste dělal, kdybyste neprorazil jako písničkář?". Odpověď byla nesmírně inspirativní. Ne zcela přesně zněla: "Prorazit znamená něco jako velkou snahou prorazit nějakou zeď, nějakou zeď na pódiu. Já nic neprorážím, taková zeď tam nikdy nebyla. To jde samo." Bylo z toho jasně vidět jaký přístup ke svému talentu má. Tedy, že jeho talent je tak velký, že nemusí nic prorážet, o nic se snažit. Automaticky se mu otvírají všechny příležitosti a neexistují žádné zdi, které by bylo potřeba násilím či jiným druhem úsilí prorážet. Uvědomuji si, jak jsem byl mnohokrát v životě v jedné i druhé poloze. Tedy prorážel zeď, kterou jsem někdy prorazil, jindy ne. Ale i když jsem ji prorazil, tak výsledek nestál za to. Ne že by žádný nebyl, ale ani to nebylo nic, co by trvalo dlouho a přineslo hodně. A také, že je obor a činnosti, které mi otvírají příležitosti samy. Dokonce tak, že nad tím sám kroutím hlavou, jak je možné, že tam jsem zrovna já, když přece musí být v daném oboru daleko lepších lidí. Cítím, jak to jde bez tlaku, prostě jen tak, že dělám drobné kroky každý den ve správný čas a ty mě posouvají dále. Některé dny to skoro není znát, jiné dojde k velkému pokroku. Jaromír Nohavica a vůbec lidé, kteří jsou ve svých oborech na špičce, jsou příklady postupu bez tlaku. Bez tlaku a úporné snahy excelují. U nich se projevují tak silné talenty, že najít je není tak těžké. Sám Nohavica tvrdí, že okamžitě ve 12 letech se svou první kytarou přesně věděl, že tohle je prostě jeho. To my obyčejní smrtelníci :-) to máme o poznání těžší. Talenty máme každý, jen nejsou tak dobře vidět, a hůře se hledají a nacházejí. A co Ty? Máš nějakou oblast svého života, kde žádná zeď není, kde jde vše bez tlaku? Jak často jsi v ní? Co nejmenšího můžeš příští týden udělat, abys v té své oblasti talentu byl o něco více? Čeho nejméně podstatného se můžeš příští týden vzdát, abys měl prostor být zase o něco více ve své oblasti talentu, kde to jde všechno tak nějak samo? Ať si můžeš na konci týdne říct, že to byla jízda jak ve formuli, a motor si přitom broukal na půl plynu. Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, před několika lety jsem jezdil s triatlonisty na soustředění do Španělska jako náhradník. Mám rád kolo i běh a plavání se od té doby pomalu ale jistě doučuji, přesto jsem se triatlonistou zatím nestal. Nicméně v té době jsem ještě neměl na ruce sportovní hodinky a k tomu mi jeden z nich povídal "takže jezdíš na pocit..". Od té doby jsem již sportovní hodinky pořídil i propadl AI, když už i gpx výkonu z hodinek si nechávám hodnotit. Co mi ale připomnělo tu dobu bylo úterní...
Ahoj Reader, tento týden jsem slyšel jeden názor, že lidé by nejdříve měli dojít k sebepoznání, co jim vyhovuje a co ne, a teprve potom využívat všechny informace a možnosti v oblasti sebe rozvoje mentálního i fyzického, které jim současnost nabízí. Protože pak si vyberou z možností ty správné přesně pro sebe. Něco mi tam ale nesedělo. Asi tak půlden jsem nemohl přijít na to, co to je. Pak jsem si uvědomil, že v mládí jsem se řídil spíše představou o tom, co se mi líbí a co ne, respektive...
Ahoj Reader, tento týden jsem se účastnil Satsangu mého oblíbeného "gurua", kterého sleduji a jeho tvorba mi pomáhá ukotvit se v klidu, v sobě, ve vlastní energii a dále prohlubovat moje sebepoznání. Moje podstata je totiž hodně o dělání, o vytváření materiálních hodnot a moc mě to baví. V duchu minulé inspirace však rovnováha je tím, co je klíčové, a tak mi tohle a další zdroje pomáhají právě do toho opačného pólu, tedy klidu a rozjímání, a tím vyvažují moje dělání. Uvědomuji si jak právě...