|
Ahoj Reader, tento týden jsem poslouchal nový rozhovor s Jaromírem Nohavicou. Bylo to o jeho životě a motivaci k tomu co dělá. Otázky byly z velké většiny divácké, tlumočené moderátorem. Jedna z nich, resp. odpověď na ni, mě opravdu zaujala. Ta otázka zněla: "Co byste dělal, kdybyste neprorazil jako písničkář?". Odpověď byla nesmírně inspirativní. Ne zcela přesně zněla: "Prorazit znamená něco jako velkou snahou prorazit nějakou zeď, nějakou zeď na pódiu. Já nic neprorážím, taková zeď tam nikdy nebyla. To jde samo." Bylo z toho jasně vidět jaký přístup ke svému talentu má. Tedy, že jeho talent je tak velký, že nemusí nic prorážet, o nic se snažit. Automaticky se mu otvírají všechny příležitosti a neexistují žádné zdi, které by bylo potřeba násilím či jiným druhem úsilí prorážet. Uvědomuji si, jak jsem byl mnohokrát v životě v jedné i druhé poloze. Tedy prorážel zeď, kterou jsem někdy prorazil, jindy ne. Ale i když jsem ji prorazil, tak výsledek nestál za to. Ne že by žádný nebyl, ale ani to nebylo nic, co by trvalo dlouho a přineslo hodně. A také, že je obor a činnosti, které mi otvírají příležitosti samy. Dokonce tak, že nad tím sám kroutím hlavou, jak je možné, že tam jsem zrovna já, když přece musí být v daném oboru daleko lepších lidí. Cítím, jak to jde bez tlaku, prostě jen tak, že dělám drobné kroky každý den ve správný čas a ty mě posouvají dále. Některé dny to skoro není znát, jiné dojde k velkému pokroku. Jaromír Nohavica a vůbec lidé, kteří jsou ve svých oborech na špičce, jsou příklady postupu bez tlaku. Bez tlaku a úporné snahy excelují. U nich se projevují tak silné talenty, že najít je není tak těžké. Sám Nohavica tvrdí, že okamžitě ve 12 letech se svou první kytarou přesně věděl, že tohle je prostě jeho. To my obyčejní smrtelníci :-) to máme o poznání těžší. Talenty máme každý, jen nejsou tak dobře vidět, a hůře se hledají a nacházejí. A co Ty? Máš nějakou oblast svého života, kde žádná zeď není, kde jde vše bez tlaku? Jak často jsi v ní? Co nejmenšího můžeš příští týden udělat, abys v té své oblasti talentu byl o něco více? Čeho nejméně podstatného se můžeš příští týden vzdát, abys měl prostor být zase o něco více ve své oblasti talentu, kde to jde všechno tak nějak samo? Ať si můžeš na konci týdne říct, že to byla jízda jak ve formuli, a motor si přitom broukal na půl plynu. Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, dnes skončila jedna meditační výzva, která trvala 21 dní a každý den jsme se měli jako účastníci věnovat chvilku meditaci a spočinutí jen tak v bezmyšlenkovitém stavu tady a teď. Každý den byla meditace o minutu kratší. Nakonec až dnes byla jen minutu. Krásně se na tom ukázalo, jak funguje opakování nějaké činnosti. To, co bylo nutné "ladit" 21 minut na začátku bylo otázkou 60 sekund na konci. Je na tom vidět, že i uvádění do stavu bytí a nic nedělání, odpočinku od konání je také...
Ahoj Reader, tak tuhle větu sdělil přes celou kancelář kolega jinému kolegovi. Neušla tedy a ani mé pozornosti. K tomu ještě dodal, že zažil za celou svou korporátní historii už tolik lidí, kteří byli úplně nepostradatelní. Přesto po jejich odchodu nenastal žádný velký problém. Co bylo potřeba, to převzali jiní. Musel jsem mu dát za pravdu, tedy až na tu první část s tím půlrokem :-) Kdyby si toho nikdo nevšiml :-). I moje zkušenost s individuálními odchody důležitých lidí je velmi podobná,...
Ahoj Reader, prvně omluva za minulou neděli. Nedělní inspirace nevyšla, protože jsem ji neměl prostor napsat. Po 39,5 hodinách štafetového běhu jsem v neděli ve 20:00 dorazil domů sám přes 30 km v nohách a už mi prostě došla inspirace :-) Vlastně i tato dnešní inspirace souvisí poměrně těsně s tím, co se dělo minulý víkend. Hlavně tedy s tím, co se dělo přibližně 8 týdnů před tím. Rozhodl jsem se, že tentokrát poběžím v daleko větší pohodě a možná i větším výkonu, rychleji, přesto pohodověji....