Ahoj Reader,

tak tuhle větu sdělil přes celou kancelář kolega jinému kolegovi. Neušla tedy a ani mé pozornosti. K tomu ještě dodal, že zažil za celou svou korporátní historii už tolik lidí, kteří byli úplně nepostradatelní. Přesto po jejich odchodu nenastal žádný velký problém. Co bylo potřeba, to převzali jiní.

Musel jsem mu dát za pravdu, tedy až na tu první část s tím půlrokem :-) Kdyby si toho nikdo nevšiml :-). I moje zkušenost s individuálními odchody důležitých lidí je velmi podobná, tedy někdo, na kom zdánlivě leželo celé know how byl najednou pryč, a know how často v trochu jiné podobě dále přetrvávalo. Často se ukázalo, že velká část toho know how nakonec pokračuje dál, jen jiným způsobem, s jinými lidmi.

Tedy evidentně platí, že vědomí vlastní nepostradatelnosti, i nakonec toto vědomí o daném jedinci na straně jeho spolupracovníků, je jen iluze. Ve skutečnosti nikdo není nepostradatelný a díra po jeho dosavadní roli se zacelí celkem rychle.

V mnohých lidech tato pravda vyvolává pocit nejistoty, strachu z budoucnosti. Snaha se držet toho co je, a jak to je, poskytuje falešný pocit bezpečí a předvídatelnosti. Na druhou stranu je to jeden z největších stresorů.

Jedinec se snaží vyhovět všem svým rolím, ostatní počítají s tím, že to či ono vyřizuje jen on. Tím objem práce roste a objem volného času na svůj vlastní rozvoj a odpočinek klesá. Současně dochází často k takové identifikaci se svou rolí, že člověk zapomíná na to, kým je, co jsou jeho vlastní priority, v čem je skutečně dobrý, co ho skutečně baví.

Jeho hodnota pak paradoxně klesá. S odchodem z nepostradatelné role naopak najednou ztrácí vše. Role zabrala naprostou většinu jeho života a najednou je tam prázdno. Prázdno, které není čím zaplnit. Neví, co ho baví, neví, co chce dál dělat. Tak často jde znovu do podobných rolí na podobných místech bez sebereflexe a zapomíná tak na svoje vlastní já.

Já si uvědomil, že pravda o nepostradatelnosti je vlastně moc úlevná. Neboť není třeba lpět na něčem, co ztratilo význam.

Tak jak tak po Tvém odchodu nebude velký problém s náhradou, a proto se můžeš plně soustředit na to, co je Tvé, co chceš dělat, čím už jsi a co Tě baví.

Nikoho nenavádím ke zbrklým změnám. Máš však velkou svobodu udělat se svým životem přesně to, co má být podle Tebe, a to dokonce v pravý okamžik. Podmínkou je ovšem spojení se svým já, nikoli svou rolí.

Krásný nový pracovní týden přeji,

Petr

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​