Ahoj Reader,

před několika lety jsem jezdil s triatlonisty na soustředění do Španělska jako náhradník. Mám rád kolo i běh a plavání se od té doby pomalu ale jistě doučuji, přesto jsem se triatlonistou zatím nestal. Nicméně v té době jsem ještě neměl na ruce sportovní hodinky a k tomu mi jeden z nich povídal "takže jezdíš na pocit..".

Od té doby jsem již sportovní hodinky pořídil i propadl AI, když už i gpx výkonu z hodinek si nechávám hodnotit.

Co mi ale připomnělo tu dobu bylo úterní doprovázení syna na autobus. Minulý pátek jsem totiž dostal kašel a rýmu doprovázenou noční zvýšenou teplotou. A tak v úterý jsem byl právě ve fázi ranního kašle a plného nosu.

Navíc podle plánu jsem měl mít lehký výběh v rámci přípravy na Vltava Run. Hlava mi říkala: "Ven ani nechoď, ať se Ti to zbytečně nezhorš anebo si něco neuděláš se srdcem, pamatuješ si na 192 tepů za minutu před dvěma lety, když si běžel půlmaratón těsně po nachlazení...."

Současně hodinky ukazovaly neúprosně jen pár minut do odjezdu synova autobusu. Stres a ponoukání syna do akce bylo na nejvyšší úrovni. Konečně jsme vyšli, vlastně vyběhli z domu a běžíme na zastávku.

Ranní vzduch, polojasná obloha a pohyb. To všechno bylo tak příjemné, navíc tělo se krásně pohybovalo bez bolesti a bez zadýchání. Co si přece jen trénink zaběhnout?

Pocit výborný, tak případně prostě se vrátím pěšky. Budu sledovat tep a kdyby něco, tak prostě zpomalím. Budu také nadechovat studený vzduch jen nosem. Průchodný s obtížemi je, tak proč ho nevyužít.

Doběhl jsem předepsaných 7 km volným tempem úplně bez problému, ovšem s obavou, jak se asi kašel rozvine, případně co dalšího se stane.

Nakonec s odstupem několika dní mohu říct, že se nestalo vůbec nic. Ještě jsem si k tomu přidal další dva běhy na Velký pátek a dnes se cítím po týdnu konečně úplně zdravý.

Nenabádám tu nikoho k lehkomyslnosti a hazardování se svým zdravím. Chci jen říci, že i v jiných oblastech života to může být velmi podobné.

Mysl říká "nedělej to" a přidá tisíc různých důvodů, zatímco pocit a chuť to udělat říká "pojď do toho".

Poslouchej pocit, je ten řídící, nejpodstatnější. Mysl je jen nástroj, dokonce už jej dnes umíme počítačově napodobit ve formě AI.

Nástroj, který je dobrým sluhou, ale špatným pánem. Nenech se jím opanovat v důležitých rozhodnutích svého života, žij svůj život na pocit.

Použij mysl na to, abys připravil případné záchranné scénáře, kdy přece jen něco selhalo, ale ne na to, aby Ti určovala, zda do něčeho jít nebo nejít, od toho tu máš pocit. Pocit, který žádná AI zatím nemá a ani ona s tím neporadí:-)

Skvěle prožité, procítěné Velikonoce přeji,

Petr

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​