[NEDĚLNÍ INSPIRACE] - Životní divadlo, kde všichni jsme herci


Ahoj Reader,

Halloween je příležitost pro různé hrůzostrašné masky. Jedné takové příležitosti jsem se měl tu možnost zúčastnit tento týden. Šlo o diskotéku pro malé i velké v naší obci pro hosty v převlecích a maskách.

Některé sousedy nešlo ani poznat včetně našeho syna :-) Byli dokonale maskováni. Přesto to byli stále titíž lidé v jádru se nijak nezměnili, jen vypadali tak, že bych je nechtěl potkat v opuštěném nočním lese.

Došla mi přitom jedna velmi důležitá paralela s životem. Skoro neustále totiž nosíme masky, které odpovídají aktuální životní roli (táta, máma, syn, dcera, babička, děda) nebo třeba aktuálnímu postavení v zaměstnání.

Tyhle role na sebe přirozeně bereme a má to velký význam, neboť to umožňuje společnosti i rodině v tomto světě fungovat organizovaně.

Problém ovšem nastane, pokud se s danou rolí její herec ztotožní natolik, že si začne myslet, že je to on. Že vlastně není herec, že je třeba ředitel velkého podniku s absolutní mocí. Nebo že je třeba neschopný uklízeč.

Zapomene, že ji jen hraje a je ve skutečnosti někým jiným. Někým, jehož podoba je nezávislá na tom, v jaké životní situaci nebo v jakém prostředí se zrovna nachází.

Herec zapomene na to, že proti němu stojící jiný herec je jen hercem, že uvnitř za maskou jeho aktuální role je někdo jiný, někdo stejný jako je on sám, a začne s ním jednat povýšeně či poníženě podle povahy obou rolí.

Je to jako kdyby maskovaní účastníci zábavné diskotéky vytáhli na sebe nože a v souladu se svou maskou by jeden na druhého skočili a začali ze sebe vysávat krev. To je zjevně hloupost.

Kolik ale takových hloupostí se právě teď děje mezi lidmi bez fyzických masek, ovšem mající na sobě neviditelné masky svých životních rolí. Kolik bolesti, nedorozumění to přináší.

Přitom maskovaný rej v životě si můžeš prostě užít, užít stejně jako maškarní ples. Stačí mít stále ve vědomí to, že jde jen o hru, o hru masek, rolí, za nimiž stojí stvoření stejná jako jsi Ty.

Stvoření se stejnými základními potřebami a tužbami. Je to o to náročnější, o co více ohrožující daná životní situace je. Zapomenout na tento fakt v krizových situacích je snadné. Mistrovství je zůstat v tomto vědomí i v takových situacích.

Když na to v žádném okamžiku nezapomeneš, ovlivní to zásadním způsobem Tvou komunikaci a život. Ozdraví to Tvé vztahy a celkově celý Tvůj život.

Užij si tu maskovanou hru života naplno a buď přitom úplně nad věcí,

Petr

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz

Petr Dusil

Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.

Read more from Petr Dusil

Ahoj Reader, vánoční pohádky jsou pro zábavu! Tak to bylo, jak jsem pohádky, a to zvláště o Vánocích vždycky chápal. Prostě krásné příběhy pro děti a pro radost dospělým, které nemají s tím, co žiju já a ostatní kolem mě žádnou velkou spojitost. S nástupem moderních technologií si lze prohlédnout všechny pohádky jednu za druhou, jak byly vysílány všemi televizemi o těchto Vánocích. Už je nemusíme stihnout v době, kdy se vysílají. A tak se jich na obrazovce objevilo v našem obýváku desítky. Já...

Ahoj Reader, tak odpověď na tuto otázku máme každý jinou. Teoreticky podobnou ji mohou mít naši blízcí, protože s nimi sdílíme život. V praxi ovšem bude pravděpodobně i u nich jinak. Ten můj bych mohl nazvat rokem předělu tedy pokud myslím na pracovní oblast. Loni touto dobou jsem měl podán životopis a motivační dopis s vidinou jmenování do manažerské funkce týmu, ve kterém pracuji. Ovšem hned v lednu se ukázalo, že dává výpověď ředitelka, která do funkce vybírala. Vše se najednou zastavilo....

Ahoj Reader, možná jsi si všiml, že minulý týden jsi Nedělní inspiraci do své schránky nedostal. Předvánoční shon a tolik věcí paralelně dokončit a zajistit tentokrát doběhlo i mě. Když jsem zjistil minulou neděli večer, že ještě nemám napsánu Nedělní inspiraci, prostě jsem si řekl a dost. Nemohu vyčerpat poslední zbytky denní energie jen tak přes moc, na kvalitě by to prostě bylo znát. To raději půjdu tím, co by před Vánoci mělo být, tedy zklidněním. Vím, že jsi třeba očekával pravidelné...