Ahoj Reader,

​

tak tuhle otázku jsem dostal od své ženy při sledování záznamu několika prvních dílů seriálu Ezoterické Česko, když jsem poznamenal, že několik účinkujících v jenom z dílů osobně znám.

Seriál probírá v každém dílu jiný směr a systém duchovního poznání. Jeden z nich je mi asi nejbližší, a proto asi i v tom díle účinkovali právě moji známí. V hlavě se mi ta otázka mé ženy v této souvislosti několikrát přehrávala.

Jak to doopravdy mám já?

Je skutečně růst v nějaké oblasti možné považovat za destruktivní pro vztah?

Došel jsem k tomu, že zrovna tento růst to není. Spíše naopak, čím více pronikám do hloubek duchovního poznání, tím méně mám tendenci řešit partnerské problémy právě tímto způsobem.

Především s rozvojem přítomnosti tady a teď, odbouráním většiny blokujících přesvědčení vlastní mysli, zvyšováním schopnosti přijímat co je, a současně být ve spojení sám se sebou, stát si za svým, za svým ve smyslu svého skutečného já.

Stále více se my odkrývá hodnota partnerství jako něčeho, co poskytuje skvělou příležitost k vlastnímu růstu. Partner je jako zrcadlo, které vlastně konstantně ukazuje obraz vlastního vnitřního světa. Dává možnost si uvědomit co je a není důležité, co rozvíjet a co naopak odložit.

Oba partneři totiž mají své bloky a své rozvinuté stránky. Přestože to tak je, tak to nezakládá důvod k přerušení vztahu. Je to podobné jako s dítětem, také se Ti může stát a jistě i stává, že jeho chování a činy jsou pro Tebe nepochopitelné a mnohdy zcela nepřijatelné, přesto ho kvůli tomu z domu nevyhazuješ a neposíláš do dětského domova.

Naopak využíváš příležitosti takové chování korigovat, vymezit se. A současně si uvědomovat, zda a jaký podíl je na tom chování Tvůj. Tedy zda a jak k němu přispívá Tvé vlastní chování a zvyky.

​

Jak můžeš své chování změnit pro lepší život Tvůj i dítěte?

Jak můžeš své chování změnit pro lepší život sebe a partnera?

​

​

Všiml jsem si, že partneři se do sebe zamilovali a nyní spolu tvoří pár právě proto, že jeden u druhého podvědomě vidí oblasti, kde je ten druhý rozvinutý a chtěl by se takovým stát také a opačně. Je to takový partnerský zip, články do sebe zapadají. Cílem je jeden od druhého se naučit.

A není to jen jednorázové, partnerství trvá tak dlouho, dokud tento učící proces trvá. A ten trvá celý život, protože ten neustále přináší nové výzvy a nové situace, kdy je to potřeba.

A co Ty?

Co Ty na svém partnerovi oceňuješ?

V čem bys chtěl být tak dobrý jako on?

V čem naopak potřebuješ vymezit to své?

Co můžeš a máš přijmout?

Co naopak přijmout nelze, protože se to týká Tvých základních hodnot?

Jak to svému partnerovi sdělíš s respektem, přesto důrazně?

​

Ať se Ti to nejen příští týden daří,

​

Petr

​

​

​

​

​

​

Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace​.cz​

​

​