[NEDĚLNÍ INSPIRACE] - Pohyb na hraně možného
|
Ahoj Reader, tento týden jsme měli třídní sraz naší třídy z gymnázia. Už je to hodně dlouho, co jsme spolu studovali. Přesto naše konverzace ve smyslu, kde jsem nejvíc cítil, že si máme co říct, byla právě s mým nejoblíbenějším spolužákem Jirkou. Takže se vlastně vůbec nic nezměnilo :-) Padla přitom skvělá a hluboká myšlenka, o kterou se chci teď podělit. Povídali jsme si o tom, jaké to je už na něco prostě nemít. Jirka trpí chronickými bolestmi zad, které mu už nedovolují běhat, ačkoli to měl rád. Já jsem řekl, že jsem naštěstí vlastně nikdy ještě nezažil, že na něco už nebudu mít. Vždycky jsem se spíš proto něco ukončit prostě rozhodl, nebo to nějak odešlo z mého života samo. On řekl, že to nejdůležitější je to prostě přijmout. Přijmout jaké to je, a hlavně pohybovat se opět na hranici možného, aby to ještě neničilo, ale aby to stále byla výzva. Tedy i když to už třeba nejde běžet stále, tak alespoň přerušovaně s rozcvičkou, když už to přes bolest nejde. A to je opravdu hluboké. Došlo mi, že to tak je úplně se vším. Ta pravá životní radost, skvělý pocit posunu v životě je vlastně daná tím, že se neustále pohybuji na hraně možného. Že to "možné" jde v dlouhodobém trendu třeba i směrem dolů není důležité. Důležité je být přesně na té hraně, hraně, která posílí, ale nezabije. Jaká hrana čeká Tebe příští týden? Jak poznáš, že na ní jsi? Jak překonáš strach na ní jít? Držím palce, Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Petr Dusil
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, tak tuhle otázku jsem dostal od své ženy při sledování záznamu několika prvních dílů seriálu Ezoterické Česko, když jsem poznamenal, že několik účinkujících v jenom z dílů osobně znám. Seriál probírá v každém dílu jiný směr a systém duchovního poznání. Jeden z nich je mi asi nejbližší, a proto asi i v tom díle účinkovali právě moji známí. V hlavě se mi ta otázka mé ženy v této souvislosti několikrát přehrávala. Jak to doopravdy mám já? Je skutečně růst v nějaké oblasti možné...
Ahoj Reader, tento týden jsem se měl možnost zúčastnit jednoho velmi dobrého setkání, které rozebíralo vlastnosti mého osobnostního typu. Přišel mi tam jeden aha moment, kterého jsem si úplně nebyl vědomý. Uvědomil jsem si, že nepříliš dobře, tedy spíše nedostatečně vyjadřuji své potřeby. Často dokonce ani nevím co chci. Zajímavé je, že se to netýká všech oblastí života. Například v práci to vím a vyjadřuji dost dobře, ve vztahu ke svým dětem také, jenže třeba už v partnerském vztahu tolik...
Ahoj Reader, v poslední době se mi dějí náhody, které přestávají zjevně být náhodami. Z náhod se stávají události přesně odpovídající záměrům. Náhody přesně podporující tyto záměry, které mám, a to jak v pracovní oblasti, tak soukromě, prostě tolik věcí se seběhlo, tak jak bych to nedokázal vymyslet. Myšlení a řízení svých činů pouze rozumem by nedokázalo vytvořit situace, které se zjevně dějí. Takovým jednoduchým příkladem byla poslední událost, kdy jsem si na cestovatelském festivalu Obzory...