[NEDĚLNÍ INSPIRACE] - Pohyb na hraně možného
|
Ahoj Reader, tento týden jsme měli třídní sraz naší třídy z gymnázia. Už je to hodně dlouho, co jsme spolu studovali. Přesto naše konverzace ve smyslu, kde jsem nejvíc cítil, že si máme co říct, byla právě s mým nejoblíbenějším spolužákem Jirkou. Takže se vlastně vůbec nic nezměnilo :-) Padla přitom skvělá a hluboká myšlenka, o kterou se chci teď podělit. Povídali jsme si o tom, jaké to je už na něco prostě nemít. Jirka trpí chronickými bolestmi zad, které mu už nedovolují běhat, ačkoli to měl rád. Já jsem řekl, že jsem naštěstí vlastně nikdy ještě nezažil, že na něco už nebudu mít. Vždycky jsem se spíš proto něco ukončit prostě rozhodl, nebo to nějak odešlo z mého života samo. On řekl, že to nejdůležitější je to prostě přijmout. Přijmout jaké to je, a hlavně pohybovat se opět na hranici možného, aby to ještě neničilo, ale aby to stále byla výzva. Tedy i když to už třeba nejde běžet stále, tak alespoň přerušovaně s rozcvičkou, když už to přes bolest nejde. A to je opravdu hluboké. Došlo mi, že to tak je úplně se vším. Ta pravá životní radost, skvělý pocit posunu v životě je vlastně daná tím, že se neustále pohybuji na hraně možného. Že to "možné" jde v dlouhodobém trendu třeba i směrem dolů není důležité. Důležité je být přesně na té hraně, hraně, která posílí, ale nezabije. Jaká hrana čeká Tebe příští týden? Jak poznáš, že na ní jsi? Jak překonáš strach na ní jít? Držím palce, Petr
Nedělní inspiraci můžeš dostávat každou neděli e-mailem, stačí se zaregistrovat na stránkách nedelniinspirace.cz |
Petr Dusil
Nedělní inspiraci můžeš mít také každý týden v svém e-mailu.
Ahoj Reader, když jsem byl ve školních letech, vlastně až do svých 30 let, tedy do doby, kdy mě kamarádi začali tahat do přírody a na sport, jsem byl od začátku podzimu až do dubna otrávený z toho, že je zase zima, mlha, plískanice, vítr, námraza, krátký den, člověk se musí pořádně obléci, často je mokrý a často mrznou prsty. No prostě spousta nepříjemností, a hlavně zase škola, a neustálé těšení se na něco, tedy hlavně na prázdniny a později volno po zkouškách. Tato zima začíná být podobná...
Ahoj Reader, k Novému roku jsme si nejčastěji přáli fyzické zdraví. Tedy aby nás nic nebolelo, žádná nemoc nepotkala, a naopak všechny aktuální nemoci přešly. Po více než roce čekání vzali moji maminku 18.12., tedy těsně před svátky, na operaci kolene, výměnu celého kolenního kloubu. Máma, která byla vždy velice aktivní, nejdříve celý rok strádala bolestí kolene a teď po operaci opatrně rehabilituje. Klade to dost velké nároky na všechny z nás včetně mého tatínka, který se najednou musí...
Ahoj Reader, vánoční pohádky jsou pro zábavu! Tak to bylo, jak jsem pohádky, a to zvláště o Vánocích vždycky chápal. Prostě krásné příběhy pro děti a pro radost dospělým, které nemají s tím, co žiju já a ostatní kolem mě žádnou velkou spojitost. S nástupem moderních technologií si lze prohlédnout všechny pohádky jednu za druhou, jak byly vysílány všemi televizemi o těchto Vánocích. Už je nemusíme stihnout v době, kdy se vysílají. A tak se jich na obrazovce objevilo v našem obýváku desítky. Já...